Bylo nebylo
. . Psal se rok 2002, když Petr dostal do opatrovnictví 26 úplně cizích kůzlátek.
Kůzlátka byla velmi nesvá a vystrašená ve své nové rodině. I z toho důvodu byla velká účast na prvním seznamovacím týdnu v Borovici, kde se kůzlátka začala pomaloučku otrkávat a navíc poznávala nové a nové tetičky a strýčky.
V nové rodině se všem malým kůzlátkům zalíbilo a ve školních lavicích začala pomalu vystrkovat růžky. S některmi kůzlátky tetičky a stríčkové velmi těžce vycházeli a z růžků se stávaly pořádné rohy.
Roky rychle plynuly a kůzlátka se tak zabydlela a zaláskovala do své rodiny, že teď, když přichází čas odchodu a postavení se na vlastní kopýtka, nikomu z kůzlátek se nechce odejít. Ta spousta výletů, veselých zážitků i smutných okamžiků vyplnila jejich srdíčka a představa, že zítřejší den už nebude plný hádek, legrace, trhlých nápadů a vět typu "kam si půjdeme sednout dneska?", je zdánlivě nepředstavitelná.
Z kůzlátek se po čtyřech letech stali pořádné kozy a kozlové, takže je s nimi občas těžké vyjít, ale přesto mají své tetičky, strýčky a hlavně svého Péťu rádi.
Buďte s námi a i Vy nás mějte rádi . . .
Nové ANKETY (číslo 2 a 3)
4. 3. 2007
ŽHAVÉ (ale opravdu žhavé) NOVINKY
30. 12. 2006
Přidal jsem nové fotky ze SRAZU 11/2006
Naučte se nové polohy... ;o)