Stránky 4. B, MA Beroun 2002 - 2006

Bylo nebylo

. . Psal se rok 2002, když Petr dostal do opatrovnictví 26 úplně cizích kůzlátek.

Kůzlátka byla velmi nesvá a vystrašená ve své nové rodině. I z toho důvodu byla velká účast na prvním seznamovacím týdnu v Borovici, kde se kůzlátka začala pomaloučku otrkávat a navíc poznávala nové a nové tetičky a strýčky.

V nové rodině se všem malým kůzlátkům zalíbilo a ve školních lavicích začala pomalu vystrkovat růžky. S některmi kůzlátky tetičky a stríčkové velmi těžce vycházeli a z růžků se stávaly pořádné rohy.

Roky rychle plynuly a kůzlátka se tak zabydlela a zaláskovala do své rodiny, že teď, když přichází čas odchodu a postavení se na vlastní kopýtka, nikomu z kůzlátek se nechce odejít. Ta spousta výletů, veselých zážitků i smutných okamžiků vyplnila jejich srdíčka a představa, že zítřejší den už nebude plný hádek, legrace, trhlých nápadů a vět typu "kam si půjdeme sednout dneska?", je zdánlivě nepředstavitelná.

Z kůzlátek se po čtyřech letech stali pořádné kozy a kozlové, takže je s nimi občas těžké vyjít, ale přesto mají své tetičky, strýčky a hlavně svého Péťu rádi.

Buďte s námi a i Vy nás mějte rádi . . .